Kamarádi 1/2017
Jaro je tu a s ním i Velikonoce
V prvním letošním čísle časopisu se věnujeme oslavám velikonočních svátků v sousedních zemích. Připomínáme si 300 let od narození Marie Terezie. Této císařovně a jejím školským reformám je zasvěcena i zábavná vyjímatelná hra uprostřed časopisu. Pěkné počtení nabízejí slezské pověsti Józefa Ondrusze, ve kterých objevíte mnoho pohádkových postav.
Vyhlašujeme i dvě nové soutěže. Dětskou překladatelskou soutěž v překladu do češtiny z polštiny nebo těšínského nářečí a velikonoční on-line soutěž ve tvoření slov. O tvoření slov – tzv. anagramech neboli přesmyčkách – se také dozvíte v tomto čísle.
Doprovodná multimedia a odkazy:
Pověst z česko-německého pohraničí
Strany 4-5
Pověst se odehrává pod Děčínským Sněžníkem v době Velikonoc a vypráví o tom, že chamtivost se nevyplácí a že důležitější než bohatství, zlato a peníze jsou vlastní děti.
Die Sage vom Schatz im Tetschner Schneeberg
(Pověst o pokladu pod Děčínským Sněžníkem)
Velikonoce u sousedů
Strana 6-8
Německé děti si o Velikonocích přijdou na své, protože pro ně rodiče připravují lov na vajíčka, kdy děti hledají na zahradách ukrytá vajíčka a jiná překvapení od velikonočního zajíčka. Děti vyrábějí slaměná hnízda a do nich pak „snese“ vajíčka zajíček, liška, čáp nebo kohout – záleží na tom, v jaké části Německa se nacházíte.
Píseň velikonočního zajíce:
Na Velikonoční pondělí ráno na Slovensku chodí mladí muži i kluci v lidových krojích k domovům svých děvčat, kamarádek a spolužaček. Nejdříve je vyšlehají korbáči, aby byly čilé a krásné, a pak je polejí studenou vodou, aby byly zdravé. Společne si zazpívají, zatancují a děvčata je pohostí jídlem i pitím. Jako odměnu si mladí muži odnesou krásně vyzdobené malované vejce – kraslice. Na východě Slovenska je velmi oblíbené polévání vodou.
Šibi, ryby - velikonoční říkadlo
Piesenka sa krúti - velikonoční říkadlo
Toto vajíčko, moje srdiečko - velikonoční říkadlo
Tradiční Veľká noc v Terchovej:
Velikonoční pondělí je v Maďarsku dnem polévání. Tento zvyk pramení ze starých časů a je založen na obnovující síle vody. Na venkově ještě dnes polévají děvčata vodou ze studny, ve městech je voda nahrazována parfémy. Někteří historici připisují tradici polévání biblický význam, jelikož ženy, které přicházely se zprávou o vzkříšení Ježíše, byly vojáky utišeny politím vodou. Chalpci a muži kdysi dostávali od děvčat za polití slaninu, vajíčka či malovaná vajíčka.
Maďarské velikonoční polévání:
Anagramy neboli přesmyčky
Strana 9
Záhadně znějící slovo anagram, neboli česky přesmyčka, je slovo nebo věta, která vznikne z původního slova či věty tak, že se použijí všechna písmena, ale změní se jejich pořadí. V češtině se občas neberou v úvahu čárky.
Zkus si zasoutěžit o pamětní stříbnou medaili ve tvoření slov ze zadaných písmen.
Jak Rumburak hledal přesmyčky:
300 let od narození Marie Terezie
Strany 10-15
Marie Terezie byla jednou z nejslavnějších žen české historie. Byla arcivévodkyně rakouská, královna česká a uherská, jediná žena – vládkyně na českém trůně. Mluví se o ní také jako o císařovně, ale byla pouze manželkou římského císaře Františka I.
Provedla řadu významných a pokrokových změn, kterým se říká „tereziánské reformy“. Školská reforma přitom patřila k těm nejdůležitějším.
V tištěném časopise je na její motivy i zábavná vyjímatelná hra Pomatená škola
Maria Theresia (Marie Terezie) - německy
Marie Terezie v seriálu Pavla Koutského - Dějiny udatného českého národa:
Slezské pověsti Józefa Ondrusze
Strana 16-21
Po celý život byl Józef Ondrusz (1918–1996) spojen s Karvinskem. Psal také do dětských časopisů. Na Těšínsku je Ondrusz znám především jako autor sbírek přísloví, povídek a vyprávění pro děti. Jeho nejznámější sbírka je Godki śląskie. Jazykem autora je spisovná polština, zatímco vlastní náměty jsou lidové a přímá řeč postav je nářeční, mluví „po naszymu“.
V jeho pověstech vystupuje často důlní duch Pustecký Měl různé podoby, často vypadal jako horník s šedou dlouhou bradou a zlatou lampičkou s červeným světlem. Mohl být i šedou postavou nebo zvířetem, např. žábou, psem…
Pustecký byl většinou dobrým duchem. Za těžkou práci a dobré srdce se horníkům odvděčil zlatem a penězi, varoval je před nebezpečím, pomáhal najít cestu zbloudilým. Občas byl i duchem zlým, když horníci nectili jeho zásady, např. v dole hvízdali. To nesnášel.
O zielonej żabce w podziemiach kopalni
(O zelené žabce v podzemí dolu)
O złym Pusteckim (O zlém Pusteckém)
Jak utopiec przeprowadził się z Tyrki do Olzy
(Jak se stěhoval vodník z Tyrky do Olzy)
Slovenské pohádky
Strany 22-25
Z knihy Eleny Chmelové, Slovenské rozprávky, hádanky a rečňovanky jsme vybrali krátkou pohádku o Kubovi, který tak dlouho přemýšlel, co udělá se zajícem, kterého našel - až ho vyplašil. Druhá je o tom co se stalo mezi psem a zajícem a proč už nejsou kamarádi a třetí je zamyšlení zvonaře nad tím, jak ubíhá čas.
Kubov zajac (Kubův zajíc)
Pes a zajac (Pes a zajíc)
Hodiny a človek
Rozumíš správně všem slovenským slovíčkům?
Můžeš si vyzkoušet naše kvízy:
Jak se měří čas?
Strana 25
Našli jsme pro vás zajímavý návod, jak si připravit sluneční hodiny na míru. Nebo si můžete sami vyzkoušet vyrobit přelévací vodní hodiny podle našeho videonávodu. Budou potřeba: dvě láhve z čirého skla, korková zátka, brčko, potravinářská barva, voda, nůž, velká sklenice, lžíce, nálevka, lihový fix a jeden dospělý – na vyvrtání dírky.
Hurá na výlet
Strana 26-27
Komu by se nechtělo vyrazit na výlet či zajímavou exkurzi? A zvlášť když se nemusí do školy, že? A dvojnásob to potěší, když jde o výlet vyhraný v loňské soutěži Vícejazyčnost je bohatství – a dokonce pro celou třídu.
Vyhlášení dětské překladatelské soutěže
Strana 28
Spolek Zaedno v rámci projektu Kamarádi vyhlašuje dětskou soutěž v překladu do češtiny z polštiny nebo těšínského nářečí, jako její regionální varianty. Soutěž je pořádaná pod záštitou Polského institutu.