Čtení bělorusky
Курачка-рабка (Slepička Kropenka)
Vtipná krátká pohádka o tom, co vše se může zvířátkům stát, když myška rozbije vejce a jak to dopadlo s medvědovým osasem.
Pohádky
Пчала і муха (Včela a moucha)
O líné a pohodlné mouše a pracovité včelce.
Маша і мядзведзь (Máša a medvěd)
Jak se Máša v lese ztratila, medvědu sloužila a jak ji myška zachránila.
Pohádky
Кісель (Kisel)
O tom, jak ženichovi u tchýně kysel zachutnal, ale jak si nemohl zapamatovat, co mu má manželka uvařit.
Běloruské fantasy příběhy
Kniha Jan Barszczewski „Šlechtic Zavalňa aneb Bělorusko ve fantastických příbězích“ byla napsána v roce 1844. Byla jedna z prvních knih na světě ve fantasy žánru. Nabízíme vám z ní tři mrazivé strašidelné příběhy.
Шляхціц Завальня (Šlechtic Zavalňa)
або Беларусь у фантастычных апавяданнях.
aneb Bělorusko ve fantastických příbězích.
Апавяданне першае (První příběh)
Пра Чарнакніжніка і пра цмока, што вылупіўся з яйка,
знесенага пеўнем.
O černokněžníkovi a o drakovi, který se vyklubal z vejce sneseného kohoutem.
Апавяданне другое (Druhý příběh)
Зухаватыя ўчынкі. Husarské kousky.
O Vasilovi, který pokoušel lesního ducha - lešije
Апавяданне трэцяе (Třetí příběh)
Вужачая карона. Koruna užovek.
O dvorním lovci Semyonovi, kterému s lovem pomáhal král užovek.
Hlavní města - Minsk
Як паўстаў Мінск
(Jak vzniknul Minsk)
O bohatýru Meneskovi, který ve svém mlýnu se sedmi koly mlel mouku z kamení.
Як Менеск ажаніўся з дачкой Вадзянога
(Jak se Menesk oženil s dcerou Vodníka)
Další pověst o Meneskovi, jak se oženil s dcerou vodníka, protože si poradil s koláčem z kamene.
Běloruská pohádka
strana 8-10
Зайкава хатка
(Zajícův domeček)
Zajíc si postavil lepší domek, ale liška mu ho zabrala. A které zvíře bylo nejstatečnější a pomohlo zajíci lišku vyhnat ven?
Rostliny národů - Bělorusové
Modrá chrpa (bělorusky васілёк, валошка – vasiljok, valoška), která se od pradávna vyskytuje na pšeničných nebo žitných polích, se stala symbolem běloruské krajiny. V Bělorusku rozšířené jméno Vasil rovněž s názvem vasiljok souvisí. Květina se také stala součástí běloruských tkaných či vyšívaných národních ornamentů. Zvláštní oblibě se těší u Bělorusů od doby, co o ní ve své básni napsal Maxim Bahdanovič.
Слуцкія ткачыхі (Slucké tkadleny)
Báseň Maxim Bahdanoviče, která chrpu proslavila. Recituje více lidí.
Běloruské koledování s kozou.
Koledníci v Bělorusku mají masky a kostýmy a hrají veselé divadlo. Mívají s sebou různá zvířata, ale nejtradičněji kozu. Koza je symbolem hojnosti a také dobytkem, který si mohla dovolit i chudší rodiny. Má za úkol „vydupat“ co nejštědřejší nadílku.
Го-го-го каза, го-го шэрая
(Ho-ho-ho koza, ho-ho šedivá)
Vánoční říkanka / písnička o koze
Kalendář národů – 7. dubna – Volání jara
Lidé netrpělivě očekávali příchod jara, který spojovali s příletem ptáků. Bělorusové mají obřad přivolávání jara – Гуканне вясны. Ten se odehrával s prvními náznaky tepla – v březnu nebo v dubnu, někde na otevřeném vyvýšeném místě, kde už roztál sníh. Později tento pohyblivý svátek začali spojovat s církevním svátkem Zvěstování (Звеставанне). Děti a mládež šly na zvolený kopec, kde zpívaly jarní písně (вяснянкі) a nadhazovaly do nebe ptáčky, upečené z těsta. Na zem obvykle jim nedovolily spadnout – přece to byla taková lahůdka, kterou bylo povoleno potom sníst.
Ptáčkům se říkalo жаваронкі (skřivánci). Každý odstavec písně končil hlasitým výkřikem Hu-u-u (odtud „hukanně“). V některých oblastech Běloruska lidé dokonce vylézali na střechy nebo stromy, aby si ptáci jejich volaní všimli a přiletěli co nejdříve.
Жавароначкі, прыляціце
(Skřivánci, skřivánci, přileťte)
Běloruská píseň (recitovaná).