15 let bez Bojky

Letos je tomu 15 let, kdy nás navždy opustila naše milá kamarádka a zároveň spoluzakladatelka našeho spolku – Bojka Dobreva. Stalo se pěknou tradicí si na ni touto dobou společně vzpomenout a kde jinde než v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Tam jsme totiž před lety zbudovali pro Bojku skromný pomníček ve formě malého dětského hřiště s dřevěnými kůzlátky a pravými bulharskými ovčáckými zvonci.

Letos nás nebylo mnoho, celkem jsme byli přátelé z čtyř rodin, kteří máme k Bojce a k Zaedno velmi blízko. Ke kozičkám je to od hlavního vchodu do zahrady necelý kilometr, tak každý rok procházíme nádherně rozkvetlou zahradou společně, ptáme se, kdo se jak má a vypravíme co se nám přihodilo. Zároveň si vzpomínáme na Bojku a je to improvizované, bezprostřední a milé.

Když jsme letos dorazili ke Kůzlátkům, čekalo na nás velmi milé překvapení. Celé dětské hřiště bylo renovované, krásně udržované, a dokonce obohaceno novým prvkem – dřevěným lesní xylofonem. Již vloni jsme jednali s ředitelem Zahrady a domluvili se na tom, že kůzlátka potřebuji přelakovat a lehce opravit. Jenže pak začala další covidová sezóna a nedostali jsme se k tomu. O to víc nás potěšilo, že zahrada a její zaměstnanci hřiště zrekonstruovali pro radost mnohým malým návštěvníkům, kteří si na něm s radostí hrají.

My jsme zase kůzlátkům přinesli dárek z Bulharska – nové měděné zvonečky, které rodina Zacharieva pořídila v Sozopolu. Zvonečky jsme společně kozičkám pověsili na krk. Během odpoledne, jsme obdivovali i bulharské růže, které kdysi poslala z Bulharska rodina Bojky. Růže právě kvetou, nádherně voní a na české půdě se jim velice daří. Na hřišti roste zdravec a je zde také dřevěný plůtek a další krásné prvky, které připomínají rodnou zemi Bojky a některých z nás.

Tak zase za rok, Bojko, vzpomínáme na tebe a máme tě rádi!