Napsali o Trifonu návštěvníci

"In vino veritas :o) Не знам дали това е така, но на пр
азника на виното винаги успявам да се докосна до истинските души на хората. Веселието отваря и сближава, и за мен е невероятна наслада да наблюдавам размиването на дистанцията между различните нации, а българо-чешкото хоро в края на вечерта винаги ме изпълва със жизнерадост и много искрени усмивки. " Eми

"Nastroenieto beshe super, organizacijata bezuprechna. Grupa Pif sviriha prekrasno i s mnogo entusiazam. Tancjorite (pone tezi koito uspjah da vidja) bjaha otlichni i si zasluzhiha nestihvashtite ovacii. Zhalko samo, che pri takav goljam interes Baracnicka Rychta ni e utesnjala i praskashe po shevovete. S dve dumi - prekrasna vecher." Eмо

"Trifon byl dobry, i kdyz jsem opet propasla zacatek. Jedine co mi trochu zkazilo vecer bylo to jidlo, nebot jsem se k nemu nemohla porad dostat, snazili jsme si ho objednat a nejak se nam to nedarilo, vypadalo to tak dobre a meli jsme na neho takovou chut! Ale prave protoze jsme prisli pozde, tak jsme nemeli stul a proto se nam nedarilo objednat. Pak jsme nasli jeden maly stul vevnitr, vypadal prazdny, tak jsme si konecne objednali, i kdyz uz toho moc nemeli, a pak prisli dve zensky, ze tam sedeli a nenechali nas to ani snis, ze tam proste sedi. Tak jsme se s nima pohadali, protoze nedokazali pochopit, ze to jen chceme snist a ze jinak jsme si objednat nemohli. No to ale neni vase vina, to je chyby dvou blbych zenskych. A vim, jak je tezke zorganizovat takovou akci. Abych te potesila na zaver, hodne nas to nakoplo smerem do Bulharska, pripomelo nam to tu atmosferu a radi bychom tam nekdy vyrazili, snad se nam to letos podari."Y

"...Chora!!! Je 15.února. Včera většina dvojic oslavila Valentýna. Vlastně nejen dvojic, všichni, kdo chtějí nějak vyjádřit své upřímné vztahy ke svým přátelům, kamarádům a blízkým. Překvapivě mi k tomuto dni přibyl ještě jeden svátek – svátek vína. Úžasné, uprostřed zimy se najednou slaví úroda révy a všichni pookřejí příslibem slunného léta. Jsem překvapená už od minulé zimy, kdy jsem tento svátek objevila, četla reportáže a hlavně záviděla tanečníkům. Co? Jejich nadšení a radost a hlavně talent. Letos jsem dostala příležitost spoluvytvářet vstřícnou a radostnou atmosféru. Večerní Praha a její uličky nás pohádkově vedly k místu konání, na scénu Baráčnické rychty. Čím dál blíž se přidávaly kroky nečesky mluvících postav a auta s bulharskou SPZ-kou. A uvnitř už bylo plno a vřelo to jak v úle. Svršky hostů proměnily šatnu v jeden balík. Účinkující museli být označeni razítkem na zápěstí a byli neseni davem přes sál a kuchyni na místečko v zákulisí, kde našli azyl pro své kostýmy... " Iva Poslušná, PIRIN