Projek Kamarádi byl oceněn Evropskou jazykovou cenou LABEL za rok 2014
Nové kroje pro taneční soubor Bulgari
Na konci roku 2018 se podařilo pořídit nové kroje pro taneční soubor Bulgari. Poprvé na veřejnosti v nich vystoupili na akci spolku Trifon Zarezan 2019. Jde o kroje z šopské oblasti, tedy ze západní části Bulharska, z okolí Sofie.
Základem ženského kroje je černá barva a je bohatě zdoben zlatými flitry a červenými ručními výšivkami. Kroj je doplněn bílou košilí, červenými punčochy a černými střevíci. Na hlavě se nosí pestrobarevná čelenka ozdobená barvenými pery.
Mužský kroj je bílý s černými a červenými výšivkami. Kalhoty a kabátek bez rukávů jsou z hrubého plátna. Kroj je doplněn širokým pásem (pojas) a kožešinovou čepicí (kaplak).
Část krojů byla hrazena z dotace Ministerstva kultury ČR a část z vlastních prostředků členů souboru.
Šopské kroje
(ukázka z knihy Традиционно българско облекло / Tradiční bulharský oděv)
Jednou z nejkoloritnějších etnografických skupin byli Šopi, kteří žili v západním Bulharsku. Za centrum nejzachovalejší šopské kultury je považováno Sofijsko, Trănsko, Breznicko, Radomirsko a západní Kjustendilsko, Bosilegradsko (dnes území Srbska), Kumanovsko a Kratovsko v dnešní Makedonii. Projevy šopské kultury a povědomí o Šopech však sahají na severu až k Dunaji (po ústí řeky Iskăr), na východě na Botevgradsko, na jihu na Samokovsko, na západě až do východního Srbska a na jihozápadě k pohoří Belasica. Mužský oděv byl charakteristický kalhotami s úzkými nohavicemi, nazývanými benevreci, šitými z bílého hrubého sukna. Postupný přechod k černému kroji u Šopů postupoval v severním Bulharsku od východu a v Makedonii od jihu. Šopský ženský oděv se dělil na tři skupiny: dvouzástěrový kroj na sever od pohoří Stara Planina, sukman na Trănsku, Sofijsku a Samokovsku, a saja na jih a na západ od Radomiru.
Na Trănsku a Sofijsku se nosil sukman bez zástěry (litak), bohatě zdobený flitry na prsou a na sukni. Pásal se krátkým tkaným páskem zakončeným masivními kovovými sponami (pafti), které mohly být kulaté, hranaté či ve tvaru listu. Bez zástěry se nosily také klínovité sukmany v Koprivštici, Pirdopu a jinde.